Rok vzhůru nohama

1. 1. 2018   #PodnikamZmeny   #podnikání

Nejsem typ na bilancování, na to jsem ještě holobrádek, ale během roku 2017 jsem prodělal několik pracovních i osobních veletočů, že mi stojí mi za to si je zde poznamenat. Abych nezapomněl.

Uplynulý rok měl být mým druhým rokem na volné noze, ale nebyl. Tedy byl, ale poloviční a s pauzou. Máte pravdu, vezměme to popořádku. Prvních několik měsíců jsem pracoval pro cca pět stálých klientů a několik nových. Během předchozího roku jsem zjistil, že mě nejvíce baví dlouhodobé zakázky a klienti, u kterých se i já mohu naučit něco nového. Nejlépe při spolupráci na projektu s dalšími členy týmu. Obzvlášť od chvíle, kdy jsem si začal čím dál silněji uvědomovat, že právě smysluplnost toho kterého projektu a tým lidí, kteří na něm spolupracují je to, co mě při podnikání změn u klientů baví — že můžeme společně růst a učit se od sebe navzájem. Strategické konzultace, které poskytuji klientům nejčastěji, tohle totiž přímo podporují.

Ne všechny zakázky, které jsem na začátku roku 2017 realizoval, tyto podmínky splňovaly a jestli si mám dát nějaké profesní předsevzetí, tak chci v budoucnu více vnímat, co mne na konkrétní zakázce ne/baví, abych se mohl co nejdříve rozhodnout, zda v ní pokračovat nebo ji vůbec přijmout. Chci také více naslouchat svému šestému smyslu, který mne vždy s předstihem upozornil, když se mělo něco pokazit. Jeho hlas byl většinou slabý a nevědomý, ale přesvědčil jsem se, že se nemýlí.

Projekt Seznam

Poklidné vody na jaře rozčeřila nabídka ze Seznamu, abych zde pod novým produktovým ředitelem vedl všechny seznamácké e‑commerce služby, reklamní systém, podpůrné technologie a další oddělení. Pořádné sousto! Po chvíli vyjednávání jsme si plácli, i když mne mnoho přátel zrazovalo. Ale změna je neustálý proces, který je se mnou v souladu. Nebyl to návrat do starých kolejí, ale o dvě pozice výš s úplně jinou zodpovědností a náplní práce. Hlavní motivací pro mne byla vize jednotného produktového, vývojářského a designového oddělení — projekt, kvůli kterému mi stálo za to riskovat a na čas se vzdát volné nohy. Byla to pro mne šance napravit většinu věcí, pro které jsem Seznam opustil. Velká příležitost pomoci firmě, kolegům, klientům i uživatelům.

Když už jsem se zmínil o šestém smyslu, tak je fér říci, že už po dvou měsících jsem si uvědomoval, že kompatibilita s představenstvem není příliš veliká a postupem času se to rozhodně nezlepšilo. Projekt je tak dobrý, jak dobrou má vizi, lidi v týmu a podporu vedení, to se nedá nic dělat. Proto mne moc nepřekvapilo, že projekt sjednocení produktového oddělení skončil po půl roce třetí reorganizací a návratem k izolovaným oddělením, tedy do stavu před rok 2015. Já skončil spolu s projektem a šel podnikat změny na volnou nohu.

Interludium

Byl jsem zklamaný, to je jasné, ale že volnonožci zakázka nedopadne podle představ se prostě stává. Každopádně to pro mne byla obrovská zkušenost a jsem rád za všechna ta setkání se skvělými kolegy z mých i okolních oddělení. To byl důvod, proč jsem neváhal věnovat veškerý čas práci, plánování dalších změn ve struktuře týmů, náboru nových lidí se specifickými expertizami nebo synchronizace důležitých projektů. Díky všem!

Jedině změna je trvalá. — Arthur Schopenhauer

Musím se přiznat, že si občas připadám trochu jako blázen, když ve všem vidím příležitost. A těch jsem v mezidobí uviděl hrozně moc. Během listopadu a prosince jsem se setkal s majiteli i CEO, kteří mne porůznu oslovili ohledně spolupráce nebo nabídky zaměstnání. Alensa, Alza, Heuréka, Zážitky a Zoot jsou jen některé z firem, které jsem navštívil. I když jsem nabídky na hlavní pracovní poměr s velkými díky odmítal, ta setkání pro mne byla inspirativní a poučná zároveň. Minimálně ve dvou případech to nebylo setkání poslední a budeme pokračovat spoluprací na různých typech projektů. Moc se na to těším! Nachomátl jsem se také k několika menším zakázkám a snažil se domluvit i další dlouhodobé spolupráce.

Zatím nemám naplněnou kapacitu, tak mi napište, pokud i vy chcete podniknout změny.

Prtě Chomátě

Vlastně mi nepřijde jako náhoda, že můj odchod zpět na volnou nohu se téměř kryl s narozením syna Jiřího IV. Mohl jsem se tak v závěru roku maximálně věnovat prtěti a Martině. A být prostě šťastný.

Prtě má ještě jednu důležitou zásluhu — zase jsem se začal věnovat focení. Někdy v roce 2016 jsem totiž přestal dělat každý měsíc fotografické kurzy a pravidelně fotit. K takové frekvenci kurzů se sice už nevrátím, ale jednou za dva měsíce je dělat určitě chci. Přivedlo mne k uvědomění, že focení mi chybí jako důležitá zábava i aktivní odpočinek, a pořízení mnohem menšího fotoaparátu, který nosím s sebou za klienty při cestách po Praze i mimo ni. Fotím pro zábavu, co mi během dne cvrnkne do hledáčku.

Prozatím jsem si na tenhle speciální fotoprojekt založil instagramový účet Cesty za klienty a možná fotkám udělám i prostor na tomto webu. Prostě to patří ke mně i mému podnikání. Důležitý je, že focení je a musí zůstat zábavou, ale to je asi jasný.

Plán pro nejbližší měsíce

• Musím se naučit skloubit podnikání změn a rodinný život nabouraný mini narušitelem.
• Získat několik dlouhodobých klientů se kterými se budeme navzájem posouvat.
• Uspořádat první fotokurz začátkem března a naplánovat další.
• Udělat si pravidelně čas, ideálně jeden celý den v pracovním týdnu, kdy budu hlídat prtě, aby Martina mohla Rukulíbat nebo cokoliv jiného.

Tak s chutí do toho :-) a ještě si přečtěte tenhle článek od Martina, protože jsem se v mnoha věcech poznal nebo mi došlo, že si na to musím dát bacha.